ANCESTREE PATERNA

2,800 

Test PATERNA poskytuje informaci o nejhlubších genetických kořenech mužské linie Vašich předků. Při tomto testu analyzujeme DNA chromozomu Y, který mají jen muži a přenášejí jej na své syny. Pokud má o stanovení své otcovské linie zájem žena, je třeba odebrat vzorek a analyzovat DNA jejího mužského příbuzného, nejlépe otce nebo bratra.

Co tento test zahrnuje :

  • Odběrovou soupravu
  • Výsledek do 20 pracovních dnů, při testu PLUS do 25 pracovních dnů
  • Reprezentativní certifikát osvědčující zařazení do haploskupiny a konkrétní haplotyp
  • Podklady popisující původ Vašich mužských předků, mapku jejich geografického rozšíření v Evropě nebo ve světě a informaci o četnosti haplotypu a haploskupiny v naší populaci

Doplňkové služby

  • Rozšírená analýza 37 Y-STR markerů, pomocí kterých lze komplexněji a přesněji určit haploskupinu a její podskupinu.

  • Vyberete-li si tuto možnost, zašleme na Vaši adresu dárkový poukaz, který můžete dále darovat. Dárkový poukaz Vám pošleme také na e-mail.

Cena

Doplňkové služby

Cena dohromady

Category :

Při genografickém testu PATERNA vyšetříme 32 přesně definovaných úseků DNA chromozomu Y – tzv. Y-STR markerů – a stanovíme Y-DNA haplotyp.

Y-haplotyp se přenáší z generace na generaci stejně jako Y-chromozom: výlučně z otce na syna čili „po meči“, takže sleduje mužskou rodovou linii a dědí se spolu s příjmením. Haplotyp umožňuje určit příslušnost k jedné ze základních mužských rodových linií – k tzv. Y-haploskupině čili „Y-DNA klanu“.

V České republice (a všeobecně v Evropě) se setkáváme s přibližně deseti základními Y-DNA haploskupinami, které se označují velkými písmeny, často v kombinaci s číslicemi nebo malými písmeny (např. I1, R1a). Některé jsou velmi vzácné, zatímco jiné jsou časté a člení se na množství podskupin.

Genetické vztahy mezi jednotlivými haploskupinami a jejich procentuální zastoupení v naší populaci znázorňuje „Evoluční strom Y-chromozomových haploskupin“. Velikost jednotlivých kruhů je úměrná procentuálnímu zastoupení příslušných haploskupin v naší populaci, spojnice kruhů ukazují, jak byly jednotlivé haploskupiny v minulosti odvozeny od společného kořene.

Jednotlivé haploskupiny mají v různých místech Evropy (a celého světa) nerovnoměrné zastoupení. Mnohé evropské Y-DNA „klany“ vznikly ještě ve starší době kamenné (paleolitu), tedy před více než 10 000 let, a nacházely se v Evropě již v tomto dávném období. Jiné se dostaly do Evropy až během tzv. neolitické kolonizace, tedy po příchodu prvních příslušníků kultury mladší doby kamenné (neolitu) do Evropy, který začal před přibližně 10 000 roků, případně až v období neolitu vznikly. Další haploskupiny se dostaly do Evropy až v následujících tisíciletích a v DNA získané z kosterních pozůstatků z předcházejících období je nenajdeme.

V současnosti se díky pokrokům v populační genetice identifikují v rámci jednotlivých haploskupin také podskupiny, případně ještě hlubší linie. O mnohých se již zjistilo, kdy a kde vznikly a jak a kdy se jejich příslušníci dostali do oblastí, v nichž se s nimi setkáváme dnes. Ne vždy je ovšem možné hlubší skupinu spolehlivě určit pomocí stanovení Y-DNA haplotypu.