ANCESTREE PATERNA
2,800 Kč
Test PATERNA poskytuje informaci o nejhlubších genetických kořenech mužské linie Vašich předků. Při tomto testu analyzujeme DNA chromozomu Y, který mají jen muži a přenášejí jej na své syny.
Upozornění: Pokud má o stanovení své otcovské linie zájem žena, je třeba odebrat vzorek a analyzovat DNA jejího mužského příbuzného, nejlépe otce nebo bratra.
Co tento test zahrnuje :
- Odběrovou soupravu
- Výsledek do 25 pracovních dnů, při testu PLUS do 30 pracovních dnů
- Reprezentativní certifikát osvědčující zařazení do haploskupiny a konkrétní haplotyp
- Podklady popisující původ Vašich mužských předků, mapku jejich geografického rozšíření v Evropě nebo ve světě a informaci o četnosti haplotypu a haploskupiny v naší populaci
Product Description
Při genografickém testu PATERNA vyšetříme 23 přesně definovaných úseků DNA chromozomu Y – tzv. Y-STR markerů – a stanovíme Y-DNA haplotyp.
Y-haplotyp se přenáší z generace na generaci stejně jako Y-chromozom: výlučně z otce na syna čili „po meči“, takže sleduje mužskou rodovou linii a dědí se spolu s příjmením. Haplotyp umožňuje určit příslušnost k jedné ze základních mužských rodových linií – k tzv. Y-haploskupině čili „Y-DNA klanu“.
V České republice (a všeobecně v Evropě) se setkáváme s přibližně deseti základními Y-DNA haploskupinami, které se označují velkými písmeny, často v kombinaci s číslicemi nebo malými písmeny (např. I1, R1a). Některé jsou velmi vzácné, zatímco jiné jsou časté a člení se na množství podskupin.
Genetické vztahy mezi jednotlivými haploskupinami a jejich procentuální zastoupení v naší populaci znázorňuje „Evoluční strom Y-chromozomových haploskupin“. Velikost jednotlivých kruhů je úměrná procentuálnímu zastoupení příslušných haploskupin v naší populaci, spojnice kruhů ukazují, jak byly jednotlivé haploskupiny v minulosti odvozeny od společného kořene.
Jednotlivé haploskupiny mají v různých místech Evropy (a celého světa) nerovnoměrné zastoupení. Mnohé evropské Y-DNA „klany“ vznikly ještě ve starší době kamenné (paleolitu), tedy před více než 10 000 let, a nacházely se v Evropě již v tomto dávném období. Jiné se dostaly do Evropy až během tzv. neolitické kolonizace, tedy po příchodu prvních příslušníků kultury mladší doby kamenné (neolitu) do Evropy. Ten začal před přibližně 10 000 lety, případně vznikly haploskupiny až v období neolitu. Další haploskupiny se dostaly do Evropy až v následujících tisíciletích a v DNA získané z kosterních pozůstatků z předcházejících období je nenajdeme.
V současnosti se díky pokrokům v populační genetice identifikují v rámci jednotlivých haploskupin také podskupiny, případně ještě hlubší linie. O mnohých se již zjistilo, kdy a kde vznikly a jak a kdy se jejich příslušníci dostali do oblastí, v nichž se s nimi setkáváme dnes. Ne vždy je ovšem možné hlubší skupinu spolehlivě určit pomocí stanovení Y-DNA haplotypu.
